Tajemství našeho zimního lesa

Jakmile se příroda zahalí do bílého pláště, táhne nás to ven do přírody. Pro divoká zvířata nastává nejtěžší období roku.

Vysoko nad Waidringem, v horském lyžařském středisku Steinplatte, to žije. Lyžaři brázdí sjezdovky. Z lyžařských chat se valí kaiserschmarren. Ve stejnou dobu se dole v údolí Harald Massinger připravuje na návštěvu u lesních obyvatel. Harald je lovecký dozorce v soutěsce Weißbach a správce všech loveckých revírů ve Waidringu. Dnes se obzvlášť těším. Harry mě vezme s sebou na krmení zvěře a ukáže mi tajemství našeho zimního lesa. Po telefonu mi prozradil jen jedno: „Vezmi si pořádné oblečení a sáňky, pak to půjde!“ Když dorazím na parkoviště Weißbach, už na mě čeká hostinský „Oberweissbach Andi“ a lovec Harry. Andi nás terénním autem vyveze nahoru do výšek. Odtud se vydáváme do nedotčené zimní krajiny. Wapf. Wapf, wapf.

Opravdu idylické, že?

V hluboce zasněžené přírodě však pro divoká zvířata začíná období zkoušek. A každé zvíře se s touto výzvou vyrovnává po svém. Na podzim si zvěř ještě vytvoří pořádnou zásobu energie. Díky husté srsti a tukovým zásobám jsou zvířata připravena na drsné roční období. Od této chvíle žijí lesní obyvatelé v úsporném režimu. Pouze tu a tam se při hledání potravy potulují hluboce zasněženou krajinou ve známém prostředí. Každý útěk nyní vyžaduje obrovskou sílu, která nakonec chybí a pro vyčerpané zvíře by měla fatální následky. „Proto je pro milovníky zimních sportů o to důležitější respektovat hranice. Neobvyklá návštěva v přirozeném prostředí lesních obyvatel znamená okamžitě: útěk!“, vysvětluje mi Harry.
„Sám jsem nadšený skialpinista, horolezec a horal. Není nic krásnějšího než trávit volný čas v přírodě. Je na nás, abychom se k přírodnímu prostředí chovali zodpovědně. Zejména nyní, v těžkém zimním období, kdy zvěř žije na hranici přežití, je to o to důležitější.“
Jak ale můžeme přispět k ochraně zvířat a naší přírody? V zásadě je to docela jednoduché, stačí dodržovat několik základních pravidel a chovat se zodpovědně.

Osm bílých pravidel v přírodním prostředí:
1. Zůstaňte
na značených a vyznačených sjezdovkách, trasách a stezkách 2. Dodržujte
ochranná území, značení a zábrany 3. Odpadky si odnášejte
s sebou 4. Vyhýbejte
se hluku 5. Respektujte klidové zóny divokých zvířat a vyhýbejte
se krmným místům 6. Vodit
psy na vodítku 7. Zdržovat se v přírodě před východem a po západu
slunce 8. Obcházet zalesněné oblasti a porosty mladých stromků

Po dokončení práce u krmítka pro zvěř mi Harry ukáže ještě něco zvláštního. Jen pár kroků od krmítka teče čirá horská voda do malého rybníčku. S velkým obdivem zjišťujeme, že i přes mrazivé teploty v tomto stinném údolí nezamrzá. „Tento rybník jsem vybudoval já. V létě sem chodím s dětmi lovit pstruhy. Je to vždycky velká zábava!“, prozrazuje mi Harry. A už je to zase za námi a my kráčíme přes kouzelnou přírodní krajinu, oděnou do obrovských sněhových krystalů, dál k alpské hospodě Oberweissbach a k hostinskému Andimu, kde zakončíme odpoledne u pohodového piva.
Dolů do údolí se samozřejmě vydáme, jak se sluší a patří, na zábavnou jízdu na saních. Na místa, připravit, start!